Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaký je leonberger ???

Proč jsme si oblíbili zrovna toto plemeno  a jaký  vlastně leonberger je našima očima .

 

Jakou povahu má plemeno leonberger???

 

Musím říci, že je to náš první leonberger a navíc fenka,  před tím jsme žádné zkušenosti s tímto plemenem neměli, takže budu psát spíše o tom, jaké vlastnosti má naše holka Adelaida z Bechlína.

Obrazek

Leonbergera jsme si s mužem vysnili již pár let před tím, než jsme si pořídili před dvěma lety naši  leonku. Nebyl to můj první pes. První byla fenka vlčího špice Alfa z Vlčí samoty, která žila po mém boku 15 let.  Pořídila jsem si ji v únoru 1990, ještě v době studií. Prožila se mnou kus života. Moji promoci, svatbu, stěhování narození dětí, ale i rozvod. Bylo až  neuvěřitelné, že můj první syn se narodil přesně v den jejích prvních narozenin. Byla to bezvadná kamarádka a měla úžasnou povahu. Celý život byla hravá jak štěňátko,do poslední chvíle vypadala skvěle a měla  všechny zdravé zuby. Všude se mnou cestovala, na výlety, na výstavy, stěhovala se se mnou, prožívala šťastné i smutné chvíle, odchovala i pěkný vrh štěňátek. Potom ale v roce 2005 o prázdninách odešla...

ObrazekV té době jsme již vlastnili chalupu s velikým pozemkem a chystali jsme se vystěhovat z městského ruchu a stísněného paneláku  na venkov, do klidu a přírody.  Leonberger se nám velmi zamlouval, neboť  máme  rádi velké a chlupaté psy.O leonovi se říká, že je opravdu chápavý a inteligentní pes, takže stačí základní výcvik. Je  přátelský a  milý k  dětem, ale ohlídá i spolehlivě majetek. Pročetli jsme si o tomto plemeni všechnu dostupnou literaturu a v květnu 2006 vyrazili  na výstavu do Litoměřic, kde nám padla do oka Agáta ze Strakonické vyhlídky ( máma naší Adelaidy z Bechlína).  Byla to pravdu mohutná fena s krásnou širokou hlavou. Slovo dalo slovo a a u majitelů jsme si zamluvili předběžně štěňátko - fenečku, až  bude mít jejich Agáta potomky. Po roce jsme se dočkali . Dne 30.3.2007 se Agátě narodilo 6 krásných štěňátek (4 kluci a 2 fenečky). Když bylo štěňátkům 14 dní, tak jsme se na ně jeli podívat a bylo rozhodnuto. Holčička ze zelenou mašlí, byla naše. Byla nejčilejší a nejzvídavější a to jí vydrželo dodnes.Obrazek

25.5.2007 jsme si ji přivezli domů. Bydleli jsme ještě do konce srpna v paneláku a na chalupu jezdili jen o víkendech, takže naše holka byla bezva socializovaná na sídlišti, kde běhala mezi houfem ostatních psů a dětí. Nikoho a ničeho se nebála, s každým si hned hrála a nejvíce se skamarádila s labradorkou  našich známých Katy, u kterých byla i o naší dovolené, a to jí vydrželo do dnes. Kdykoliv k nám přijede na návštěvu,tak spolu běhají jak blázni, tahají se o klacky a vyvádějí psí kusy až do úplného padnutí ,ale  i v leže se tahají a koušou za čumáky. ObrazekMusím říci, že naše leonka má ráda všechny psy všech velikostí, s každým si hned hraje, ale labradorku má nejraději. To tak lítá a kličkuje, že by člověk vůbec neřekl, že je to mohutný a "těžkopádný" leonberger. 

Samozřejmě jako každé štěně něco zničila. Okousala mi okraje holinek a pohorek. I když jsem jí na hraní nechala staré škrpále, tak jí asi tak "nevoněly" jako právě sundané boty. Někdy jí stačilo opravdu nechtat boty za dveřmi 5 minut a bylo hotovo. Jindy si jich celý den vůbec nevšimla. Začala jsem jí proto dávat každý den velkou kost na ohlodání a hodně věcí na hraní. Kus lana, smotaných hadrů, míčky,plyšáky...  Mimochodem domů dostala od chovatelů plyšáka, červeného čertíka, na kterém každý večer spala a opatrovala ho hodně dlouho. Hrála si s ním až do doby než přijela labradorka Katy a v zápalu boje do přepůlily a rozcupovaly. 

Zahrada také občas dostala na frak. Malý leonek rád zahradničí. Protože mám všude záhony, květiny a zeleninu, tak už jako štěňátko jsem jí učila, že je to tabu.Takže kdykoliv do nich vstoupila a já byla u toho, tak jsem ji chytla za kůži na krku, vytáhla ji ze záhonu a rázně řekla: " Nesmíš,  po cestičce !" Musím říci, že po třetím zatřepání už do záhonu nikdy nevlezla a opravdu chodí po cestičkách. Je velmi učenlivá. ObrazekAle kárat jen nestačí, samožřejmě se musí i hodně chválit a hladit při poslechnutí. Okolo některých záhonků nemám nic, jinde mám jen nízké plůtky, které by mohla kdykoliv překročit, ale už ví, že nesmí. Trávník, kde neroste žádná kytička  je celý její a je tak inteligentní, že když suším seno, tak do něj nešlápne.To s keříčky to bylo horší. Do roka mi ráda občas nějaký zakrátila. A tak mi jednou zkrátila 3 m vysoké hroznové víno na 20 cm, azalku dokonce na 5 cm. Nejraději vysazovala květiny z plastových květináčů a tak se stalo, že mi na jaře zničila petrklíč, který jsem měla položený před dveřmi a to samé provedla v létě s muškátem. Hlínu rozmetala okolo, kytku dokonale rozštípala a květináč rozkousala. Nyní už si toho nevšímá, ale po zahradě hrabe občas dodnes. V záhonech nesmí, tak rozhrabe alespoň občas hromadu s pískem nebo krtinec, to prostě miluje a to jí nezakazuji, je to přeci jen její zábava. Není sádrový trpaslík, ale živý tvor.Obrazek Také se šíleně ráda čvachtá ve vodě.  Už jako štěňátko spala s tlapami v misce s vodou nebo ji celou vycákala. Dodnes brouzdá od jara do podzimu potůčkem, který nám teče skrz zahradu, takže má stále "hnědé" podkolenky. Chodí se tam  chladit. Strká pod vodu i čumák a bublá a je legrace se na ní dívat. Potokem chodit má  povoleno, ale  skákat do jezírka s lekníny nesmí a to také opravdu ctí. Musím říci, že leon brzy pochopí, co po něm chcete a výcviku není potřeba, ale základním povelům ho naučit musíte. Je to velké plemeno a zvlášť psi jsou silnější a větší než feny, takže byste je měli zvládnout. 

Sama za sebe mohu říci, že jsem si leonka tak oblíbila, že už chov tohoto plemene asi neopustím. Leon je snad jediné plemeno, které s vámi dokáže mluvit. Když jí někam s sebou nevezmu, jak mi vyloženě vynadá a šňafe na mne a tak zvláštně mručí, jako kdyby mi opravdu nadávala a říkala, tys mne tady nechala a to se nedělá. Není zbytečně uštěkaná a alespoň ta naše je opravdu hodná a strašně ráda se mazlí. Máme jí moc rádi, je to naše zlatíčko. 

 Obrazek

Pokud se  ale rozhodnete pro toto plemeno, musíte zvážit všechna PRO a PROTI

 1/ Musíte vynaložit více financí na krmení. Je to obrovský pes a sežere i 3x více než ovčák. Alespoň do 1 roka  musíte leonka kvalitně živit.  Předejdete tak tomu, abyste potom museli vynakládat spoustu peněz za veterináře. Musí si vytvořit pevné kosti pro jeho mohutnou kostru. Je na Vás, jestli budete vařit či krmit granulemi. Zvolíte-li granule, vybírejte jen superprémiové pro štěňata velkých plemen s dostatkem vápníku a chondra, na laciné granule zapomeňte. Měsíčně dáte za krmení 1000-2000 Kč. Další finance musíte počítat za veterináře, poplatky obci, výstavy apod...

2/Dlouhosrsté plemeno.Musíte leonkovi alespoň 1x týdně srst pročesat, při línání i denně. Má hustou srst a hlavně kolem uší, ocase a zadních nohou se můžou dělat nevzhledné cucky. Také se pod chlupy na kůži může vyskytnout zápar nebo-li mokvající dermatitida  Alespoň nám se to již stalo. Musíte leonkovi srst pravidelně kontrolovat. Kdo je alergický na psí chlupy, tak by měl na toto plemeno okamžitě zapomenout, protože je máte brzy úplně všude. Výhodou ale je, že může být pes díky hustému kožíšku celoročně venku a na výstavy stačí srst jen pročesat, nijak se neupravuje. Jediné, co před výstavou můžete upravit, je přerůstající srst na tlapkách a polštářkách, která je nevzhledná. Vadí také leonkovi v zimě, protože se mu tam lepí sníh, na jaře zase bahno a vadí mu to při chůzi. 

3/Nepatří do kotce. Leonek je nejraději mezi svými páníčky, zavřený v kotci trpí. Chce mít volnost, ale zároveň být členem vaší rodiny. Pokud máte tu možnost, tak ho nechte volně běhat po zahradě a berte ho i domů. Nemusíte si ho brát zrovna do postele, ale leonek chce být tam, kde jste Vy. U nás má vyčleněnou chodbu, kde má i svůj kavalec. Nejraději ale spí venku před dveřmi. Ví, že jsem za dveřmi, ale zároveň může i bedlivě hlídat domeček. Boudu má také, ale zalezla do ní jen z musu, když hodně pršelo. Když pracuji na zahradě, všude chodí za mnou. Vydrží ležet i celé hodiny u záhonku, který zrovna pleji.

4/ Není ke střežení osamocených objektůPokud chcete, aby vám hlídal areál , kam ho  budete chodit jen krmit, tak si pořiďte raději ovčáka. Svému páníkovi je leon zcela oddaný a sám trpí !!! Musíte se mu denně věnovat. 

5/Nehodí se na vytrvalostní sporty.Leonek by neměl být ke své váze příliš zatěžován. Hlavně do roka, kdy se rozvíjí jeho kostra, byste s ním neměli pořádat dlouhé tůry nebo ho nechat běhat u kola. Není plemeno, které by zrovna vynikalo rychlostí a hbitostí, je to molois, takže ani agility není pro něj to pravé ořechové. Ale výborně plave, můžete ho mít jako záchranářského psa  a pro jeho klidnou povahu se hodí i na canisterapii.

6/ Zbytečně neštěká. Myslím, že tato vlastnost je spíš kladem. Hlídá velmi dobře, ale není zbytečně uštěkaný. Přijde-li k nám někdo, koho dobře zná, tak už ani neblafne, naopak na cizí reaguje velmi hlasitě.

7/Není třeba náročný výcvik. Leonek je opavdu inteligentní a dokáže se velice rychle naučit novým věcem . Stačí naučit základní povely, naopak tvrdý výcvik nemá rád. 

8/ Má rád děti i ostatní zvířata. Můžu říci, že alespoň naše leonka dětem nikdy neublížila. Chodí k nám hodně dětí z okolí a ještě se nestalo, aby je kousla. Ctí i naše kočky. Sice je odhání od svých misek se žrádlem a venku je i pěkně prožene, ale potom s nimi spí na jedné posteli nebo je nechá i hřát ve svém kožíšku. Sama doporučuji, ať si pořídíte kočičku, pokud máte leonka, který nechce baštit. Uvidíte, co se bude dít, když se přijde kočka podívat do misky, co tam má dobrého."Vyfič, sám mám málo" !!! Nerad se dělí o jídlo, tak kočku odstrží od misky čumákem a raději všechno sní.

 4.10.2009 S.S.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zdeňka - Nejlepší chlupáči

Jednou Leon vždy Leon. Jsou to nejlepší partneři. My máme už třetího Leona. Už nikoho jiného. Každý má svojí osobnost.