Alfa z Vlčí samoty
vlčí špic
*10.11. 1989 +24.08. 2004
Anězka, jak jsme ji říkali, byl můj první pejsek a žila po mém boku 15 let. Pořídila jsem si ji v únoru 1990, ještě v době studií. Prožila se mnou kus života. Moji promoci, svatbu, stěhování, narození dětí, ale i rozvod. Bylo až neuvěřitelné, že můj první syn se narodil přesně v den jejích prvních narozenin. Byla to bezvadná kamarádka a měla úžasnou povahu. Celý život byla hravá jak štěňátko, do poslední chvíle vypadala skvěle a měla všechny zdravé zuby. Všude se mnou cestovala, na výlety, na výstavy, stěhovala se se mnou, prožívala šťastné i smutné chvíle, odchovala i pěkný vrh štěňátek.
Její poslední výstavu jsem s ní absolvovala ve 13,5 letech, v květnu 2004, v Litoměřicích. Byla plná elánu, krásně běhala. Výstavy jí vždy bavily. Dostala titul Nejlepší veterán a v závěrečných soutěžích skončila ve své V. FCI skupině pátá. Bohužel v červenci téhož roku dostala mrtvičku a částečně ochrnula na půl těla. Týden jen ležela, potom napadala na nohy, ale bojovala a do půl roku se zotavila. Jenže další rok v létě se jedno ráno probudila a už nevstala. Zadní nohy měla zcela ochrnuté. Měla i bolesti, takže jsem se rozhodla po 14-ti dnech její utrpení ukončit a nechala jsem ji u veterináře uspat. Je zde ale s námi dodnes. Odpočívá pod ořešákem na naší zahradě.
Nikdy na Tebe nezapomenu, Anězko !!!