Jdi na obsah Jdi na menu
 


Standard plemene

 Standard plemene

 

LEONBERGER 

(leonbergský pes)

rasa německá

MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE, Thuin, Belgie

STANDARD č.. 145 b ze dne 9.4.1995

 

 

Země původu :

Německo

 

Obecný vzhled :

Podle původního záměru je leonberger velký, silný a přesto elegantní pes. Vyznačuje se harmonickou stavbou těla a sebevědomým klidem při živém temperamentu. Obzvláště pes je statný a silný.

 

Proporce :

Výška v kohoutku v poměru k délce trupu je 9:10, hloubka hrudníku je přibližně

50% výšky v kohoutku.

 

Povaha :

Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemný partner, kterého můžete vzít bez větších problémů kamkoliv, vyznačuje se vyslovenou láskou k dětem. Není ani bázlivý, ani agresivní. Je milým společníkem ve všech životních situacích díky poslušnosti a nebojácnosti. K požadovaným povahovým vlastnostem patří především sebejistota a suverénní klid, střední temperament (mimo jiné také hravost), disciplinovanost, dobrá učenlivost a pozornost, necitlivost vůči hlukům.

 

Hlava :

Jako celek spíše hlubší než širší a spíše protáhlá než podsaditá. Poměr čenichové partie a mozkovny je 1:1. Celá je osrstěná, kůže zcela přiléhá, bez čelních vrásek.

Mozkovna: z profilu a zepředu mírně klenutá, mohutností odpovídá tělu a končetinám, ne však těžká. Zadní část není podstatně širší než část oční.

Stop : jasně znatelný, ale ne příliš výrazný (dostatečně vyjádřen)

Obličejová část : nosní houba vždy černá.

Čichová partie : spíše dlouhá, nepřecházející do špičky, nosní hřbet rovnoměrně široký, nikdy proláklý, spíše lehce klenutý (beraní nos).

Pysky : přiléhající, černé, uzavřené.

Čelisti / zuby : mohutná čelist s perfektním pravidelným nůžkovým skusem, přičemž horní řada zubů přesahuje bez jakékoli mezery řádu dolní a zuby stojí

v čelisti svisle.

42 zdravých zubů podle zubního vzorce, chybějící M3 je tolerováno, klešťový skus je přípustný při zachování správného postavení špičáků.

Líce : jen málo vyvinuté.

 

Oči : 

Hnědé, žádoucí co nejtmavší, středně velké, oválné, symetricky uložené co

do hloubky i vzdálenosti od sebe, oční víčka přiléhající, neviditelné spojivky,

oční bělmo nezarudlé (jeho viditelná část).

 

Uši :

Posazené vysoko, ale ne daleko vzadu, zavěšené, středně velké, přiléhající, masité.

 

Krk :

V mírném oblouku přechází plynule do kohoutku, spíše o něco delší než podsaditý,

bez volné kůže či laloku.

 

Tělo :

Kohoutek : výrazný, obzvláště u psů.

Hřbet : pevný, rovný, široký.

Bedra : široká, silná,dobře osvalená.

Záď : široká, relativně dlouhá, mírně zaoblená, plynule přechází do kořene ocasu, nepřestavěná.

Hruď : široká, hluboká k lokti, oválná, nikoli sudovitá.

Spodní linie / Břicho : jen lehce vtažené.

Ocas : bohatě osrstěný, v postoji rovně svěšený, také v pohybu jen lehce stočen a

nesen pokud možno ne nad prodlouženou linii hřbetu.

Končetiny : velmi silné, obzvláště u psů.

 

Hrudní končetiny:

Rovné, paralelně postavené, ne však úzce

Lopatka : dlouhá, šikmo uložená, tvoří s ramenem výrazný úhel, dobře osvalená,

lokty přilehlé.

Nadprstí : silná, pevná, z čelního pohledu rovná, ze strany svisle postavená.

Tlapy : rovně postavené, ani vybočené ani vbočené, oblé, uzavřené prsty, dobře

klenuté, černá bříška.

 

Pánevní končetiny:

Nepříliš úzké paralelní postavení ze zadního pohledu, tlapy a hlezna ani vybočená,

ani vbočená.

Pánev : šikmo položená

Stehna : značně dlouhá, šikmo položená, silně osvalená, společně s lýtkem tvoří

výrazný úhel

Hlezna : silná, výrazně úhlená

Tlapy : rovně postavené, kulaté až oválné, prsty klenuté, polštářky černé.

 

Chůze :

Rovnoměrný a plynulý pohyb, v chodu a klusu rozsáhlý záběr končetin, plynulý posun těla. Chody plynule přímočaré.

 

Srst :

Kvalitou středně jemná až hrubá, dostatečně dlouhá, přiléhající, nedělená na

pěšinky, i přes hustou podsadu ještě znatelná kostra, rovná, mírně zvlněná srst ještě povolená. Na krku a hrudi tvoří, obzvláště u psů, hřívu. Výrazné osrstění, praporce na hrudních končetinách a bohaté závěsy na pánevních končetinách.

Barvy : žlutá, zlatá, mahagonová, ještě také pískové barvy (plavěžlutá a krémová)

a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou, černé úhlování přípustné. Černá však nesmí určovat základní barvu psa (nesmí převažovat). Zesvětlení

zákl. barvy na vlajce ocasu, hřívě a osrstění končetin nesmí být příliš odlišné,

aby nebyla porušena harmonie zvířete. Malá bílá skvrna na hrudi a bílá srst

na prstech se toleruje.

 

Výška v kohoutku :

 

Psi :     72 až 80 cm, doporučená střední míra 76 cm

Feny :  65 až 75 cm, doporučená střední míra 70 cm

  

 

Vady :

 

Každá sebemenší odchylka od uvedených znaků musí být hodnocena jako nedostatek, každá výraznější jako vada.

Hodnocení musí být v přeném poměru ke stupni odchylky a musí se brát v úvahu,  do jaké míry je narušena podstata ( především typ, harmonie, pohyb, povaha).

 

 

Vady vylučující :

  • bázlivá či agresivní povaha
  • silné anatomické vady (např. kravský postoj, kapří hřbet, silně klesající záď,            extrémní vybočení končetin, absolutně nedostačují úhlení  
  • chybějící zuby s vyjímkou M3       
  • předkus, podkus a další vady skusu
  • nedostatečná výška
  • silně háčkující ocas nebo trvale vysoko stočený ocas
  • kudrnatá či silně zvlněná srst   
  • vada ve zbarvení (hnědá s hnědým nosem a polštářky, black+tan, černá,                            stříbrná) 
  • úplná ztráta masky
  • hnědá nosní houba a polštářky
  • silná ztráta pigmentace na pyscích
  • oči bez podílu hnědé ( žluté dravčí)
  • příliš bílé barvy  (od prstů až po lokte či kotníky, skvrna na prsou větší než                      ruka, bílá barva na jiných místech)
  • entropium  (vchlípená víčka) 
  • ektropium  (vychlípená víčka)         

 

Obecně se na celém světě neomezuje u leonbergerů horní hranice výšky, ovšem nesmí to být na úkor celkové souměrnosti psa. V roce 1998 bylo na setkání zástupců všech klubů mezinárodní unie zdůrazněno, že je třeba v dalším chovu důrazně dbát na dodržování standartu plemene jako psa silného, robustního, se silnou kostrou. Tedy důsledně vylučovat jedince velmi subtilní, lehké, ploché, příliš velké s vytáhlými končetinami apod.  

 

 

 Posuzovací kritéria pro uchovnění jedince v KCHL  

 

  1. měření a vážení  ( minimální váha: fena 45 kg, pes 55 kg )
  2. povahový test
  3. ohodnocení exteriéru a celkového dojmu v postoji i pohybu dle bonitační karty

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Anatomie leonbergera